Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Motýl

30. 09. 2015 18:22:14
Pohádka pro dospělé čtenáře. Bajka o životě, bolesti a krutosti lásky. O štěstí i zklamání. Nenechte si poranit svá křídla :)

Žil, byl jednou jeden motýl. Nezáleží na tom, jak se jmenoval, ale jaký byl. A byl přelétavý. Hodně přelétavý. To by možná ani tak nevadilo. Horší bylo, že měl utkvělou představu, že musí nasát pel z každé květinky, která rostla kolem i kousek dál. A že musí dokonce snad i každou rovnou opylovat. Snad si to pletl se čmelákem, kdoví.

Prostě, létal a nasával, každou květinu ochutnal.....Až jednou! Usedl na ranní rosou zkropenou, nádherně voňavou, čerstvou a krásně rostlou růžičku. Pochutnával si velice a snad proto, že už byl unaven, nedával si pozor. Chtěl odlétnout a ouha! Zavadil křidélkem o trn. Zoufale mával kolem sebe, volal o pomoc a čím více se bránil, tím hůře pro něho. Zranil se velice a dolétal. Až k samému srdci mu rána krvácela. Růžička omamně voněla a slibovala nekonečné potěšení. Motýl věděl, že sám nemůže dát překrásné květince nic na oplátku. Vděčný, že může zůstat, zůstal. Netrap se a užívej si, dokud můžeš, šeptala mu vášnivě a on si užíval dosyta nádherného rána a opojen štěstím, spočíval v jejím něžném náručí. Růže se jenom drsně zasmála. Zvláštní tón pro tak křehkou květinu. Motýl se zachvěl v podivné předtuše, ale byl pyšný na to, že ho tak krásná a vzácná květina nesetřepe. Byl opilý pýchou a omámen štěstím. Ostatní motýlci mu tiše záviděli.

Bylo poledne a růžička se rozvila v překrásnou růži. O óóóch, vzdychli si motýlci. O óóóch, vzdychl si také užaslý a pyšný motýlek.

Nastal večer a překrásný květ začal uvadat, okvětní lístky pomalu odnášel čas. Následujícího rána, smutný motýlek zíral na zvadlou, starou růži. Omamná vůně vyprchala, květ opadal, listy uschly. Zůstaly jenom trny.

Zklamaný a raněný motýl by rád uletěl. Křídla ho však neunesla. Musel zůstat. A protože už dlouho nelétal, jeho nádherná křídla, ztratila kouzlo, třpyt i pel.

Na trnu růže starý uschlý motýl.

Autor: Patricia Hlavsová | středa 30.9.2015 18:22 | karma článku: 6.74 | přečteno: 229x

Další články blogera

Patricia Hlavsová

Bolestná melancholie podzimu

Verše pro potěchu duše v sychravém podvečeru. Podzim, v celé své rozmanité kráse skýtá mnoho chvilek k zamyšlení. Rozjímejte se šálkem horké kávy, nebo čaje.

13.10.2015 v 18:12 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 163 | Diskuse

Patricia Hlavsová

Šedivý den/ Omyl

Život píše příběhy. Osudová setkání někdy zcela změní náš život, někdy hluboce zraní naši duši. Zanechávají své obrazy v naší mysli i jizvy v našich srdcích. Kříží naše plány a ukazují jinou cestu, než tu, po které chceme jít.

10.10.2015 v 22:16 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 197 | Diskuse

Patricia Hlavsová

Povídka Cesta vlakem

Život píše příběhy. Povídka pro chvíle pohody a dobrou náladu.Vzpomínka na teplé dny, plné sluníčka.

7.10.2015 v 11:32 | Karma článku: 7.46 | Přečteno: 321 | Diskuse

Patricia Hlavsová

Předtucha

Povídka o nevyhnutelnosti stáří a bolesti, kterou život přináší. Pohled na nemoc, kterou trpí stále více lidí a která zákeřně postihuje stále mladší generaci.

4.10.2015 v 16:54 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 360 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Šťavnatá sobota: kácení v lese a vařená kočička

Sobota ve znamení motorové pily a kosy. Taky Smart, který zjistil, že není terénní SUV. Manžel s rozdrápanýma rukama, žena s hlínou pod nehty, vodáci asi ve sto lodích. Ploučnice je někdy jak Václavák v podvečer.

24.6.2017 v 22:32 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 283 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Čtyři ženské na chalupě

Není nad pohodu. Když vás nikdo tzv. neprudí. Kdy můžete být sama sebou a to navzdory reklamě bez masek líčidel, ale i bez všech "nutností", kterým podléháme a přitom nás tísní, bez korzetu stresu.

24.6.2017 v 16:40 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 384 | Diskuse

Jan Pražák

Jak jsem byl u věštkyně

Starobyle zařízený pokoj s vysokým stropem a těžkými závěsy na oknech byl osvětlený tlumenou září trojramenného svícnu. Na kulatém stolku, pokrytém temně rudým ubrusem ležely vykládací karty a veliká křišťálová koule.

24.6.2017 v 16:07 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 362 | Diskuse

Dana Adámková

Roztržitá

Každý, to občas zažije, prostě den blbec. To hned po ránu se na vás i káva šklebí. Leknete se vlastního odrazu v zrcadle, i když se na sebe hezky usmíváte.

24.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 298 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 213

Jsem žena, matka dvou dětí. V současné době pracuji ve zdravotnictví. Zajímám se o kulturu a celkové společenské dění kolem sebe, doma i ve světě.Ve volných chvílích skládám verše a říkánky pro děti, píšu povídky a pohádky. Píšu si osobní blog poezie http://salek-kavy-u-diviska.webnode.cz/

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.